Káva z Laosu: Bolavenská plošina a chuť, kterou byste neměli přehlížet

Když se v Česku řekne káva z jihovýchodní Asie, většina lidí si automaticky vybaví Vietnam. Vedle něj ale leží Laos – země, která kávu pěstuje už přes sto let a přitom zůstává pro většinu milovníků kávy téměř neviditelná. A to je škoda.

Na sopečné Bolavenské plošině rostou jak robusta, tak arabika v podmínkách, které jinde v regionu najdete jen zřídka. Výsledkem jsou kávy s čistým, často překvapivě jemným projevem, které si zaslouží víc pozornosti než jen okrajovou zmínku v mapě původů.

Od francouzských plantáží k dnešním farmám

První kávovníky přivezli do Laosu francouzští kolonisté kolem roku 1915. Zkoušeli arabiku, robustu i liberiku. Sever země se ukázal jako méně vhodný, takže se pěstování přesunulo na jih – na Bolavenskou plošinu. Tam se káva uchytila díky sopečné půdě bohaté na minerály, stabilním srážkám a nadmořské výšce mezi zhruba 800 a 1350 metry.

Ve 20. a 30. letech se káva stala jednou z hlavních plodin regionu. Pak přišly mrazy, rez kávová a hlavně válka. Vietnamská válka zasáhla i Laos a Bolavenská plošina patřila k postiženým oblastem. Plantáže byly zničeny, rodiny odcházely. Po roce 1975 se lidé vraceli a začínali prakticky od nuly. Dnešní produkce je výsledkem desítek let pomalé obnovy.

Dnes Laos patří mezi menší producenty (řádově kolem 25–35 tisíc tun ročně podle různých statistik), ale podíl arabiky roste a výběrové loty se začínají objevovat i na mezinárodních aukcích. V roce 2022 se například Geisha z Bolavenské plošiny vydražila za více než 37 dolarů za kilogram.

Bolavenská plošina – srdce laoské kávy

Více než 95 % laoské kávy pochází právě odtud – z provincií Champasak, Salavan, Sekong a Attapeu. Plošina má specifické mikroklima: chladnější noci, dostatek deště a úrodnou sopečnou půdu. Kávové třešně tady dozrávají pomaleji, což pomáhá rozvíjet sladkost a aroma.

Zajímavostí je, že robusta se tu pěstuje ve výškách kolem 800–1200 metrů. Většina robusty na světě roste níž. Vyšší poloha jí dává čistší a často sladší charakter, než jaký známe z klasických robustových oblastí.

Arabika (hlavně Catimor, ale i Typica, Bourbon, Java nebo příležitostně Geisha) se drží výše. Podíl arabiky se postupně zvyšuje, protože má vyšší tržní cenu a farmáři vidí, že se jim investice do kvality vyplácí.

Jak chutná laoská káva

Arabiky z Laosu bývají vyvážené, se středním tělem a jemnou aciditou. Často v nich najdete citrusy, květinové tóny, med, karamel nebo jemnou čokoládu. Některé loty připomínají spíš středoamerické kávy než typickou „asijskou“ zemitost.

Robusta z Bolavenské plošiny je jiná než ta vietnamská nebo indonéská. Díky výšce a pečlivějšímu zpracování mívá plnější, ale čistší tělo, tóny kakaa, hořké čokolády, oříšků a koření. Méně „zemitá“, více zakulacená.

Lokálně se káva často pije silná, s kondenzovaným mlékem – podobně jako ve Vietnamu. Tradiční příprava přes látkový filtr (tzv. sock brew) je pořád běžná.

Co laoskou kávu brzdí a kam míří

Ne všechny problémy zmizely s válkou. V zemědělských oblastech se stále nachází nevybuchlá munice (UXO). Organizace jako UXO Lao a Mines Advisory Group pracují na čištění, ale pro farmáře to zůstává reálné riziko při zakládání nových polí.

V posledních letech se objevuje další tlak – klimatické změny a ekonomická lákadla jiných plodin (hlavně kasava). Někteří farmáři přecházejí na rychlejší a výnosnější plodiny. Na druhé straně roste zájem o výběrovou kávu, geografické označení Bolaven Coffee a snaha o lepší zpracování a přímý prodej.

Severní provincie (Luang Prabang, Xieng Khouang a další) začínají také experimentovat s arabikou, i když zatím v malém měřítku.

Proč se o laoskou kávu zajímat

Protože nabízí něco, co u běžných asijských káv často chybí – čistotu a vyváženost. Není to jen „levná robusta“. Kvalitní loty z Bolavenské plošiny dokážou překvapit i zkušenější pijáky. A protože jde o relativně malou produkci, stále má prostor růst v kvalitě i v povědomí.

Pokud hledáte kávy s čokoládovými, oříškovými a jemně ovocnými tóny, které sedí do espressa i filtrované přípravy, stojí za to laoský původ sledovat. V naší nabídce najdete směsi a single originy, které se podobným profilům blíží – od klasických vyvážených arabik po robustnější směsi vhodné právě pro silnější espresso nebo přípravu s mlékem.

Laos není Vietnam a není ani Etiopie. Je to země, která si svou kávovou cestu prošla těžce a teď pomalu ukazuje, co dokáže. Stojí za to jí dát šanci v šálku.

Jiří Sýkora

Znalec kávy